Modrá.

Modrá.

Tam venku,
pocitem lehkým
vnímám si dál.
Hlava už necítí zbytkové tělo.

Vznáší se mysl,
kol pak už nic.
Nechci už víc.
Jen takto tu být.

Pavoučí nit,
sladká to vůně.
Chmýří si letí,
tiché to nebe.

Vrnění drátku
polapen cit.
Kuličku štěstí
uchopit v pěsti.

Malé to nic
teplo si sálá.
Hladké to stěny
hloubavost pěny.

Voda si leží
odplave hluk.
Čas tu už není
polapen zvuk.

Vteřina pouhá
celý to rok.
Země jak
malinký brok.

Odletět v dáli
mít si svůj čas.
Z Bohem si dáme
vrátím se zas.

Za tisíc let
možná i víc.
Myslí mi bloudí
hebká tvá líc.

Vrátím se snad...