DLOUHO NELITOVAT DECH REALIT

17. BÁSEŇ Z MÉ ROZEPSANÉ SBÍRKY - KAMENY ILUZÍ - TAHLE BÁSEŇ JE PRO SILNÉ NÁTURY-MÍSTY
» autor: West
Štěstí
-
jestli neumíráš
neptej se mě proč
jsem snil dálkou
kde zima křičí po staletí
za zvuku kolovrátku
a rozbouřených vod
stejnou písničkou
tisíckrát pro nás
tak DLOUHOu a pitomou

chce se Ti jen žrát a šoustat
protože jen tak Nastoupíš...
na vedlejší nástupiště
kdE krovy vysokých budov
plazí se s mravenci

až zemřeš budeš LITOVAT
těch nenaplněných tužeb
/už se Ti otevírá hrob/
do kterého padneš bez DECHu
a pak svou prohnilou morálku
budeš pálit na oblacích

začneš žít peklem druhých
které Ti nedá spát na jedinou chvíli

mé ruce kolem Tvého krku
s cigaretou jsi tak sprostá.
Kde je ten život
co jsi vyřadila z kartotéky?

Nejistoty předmětem REALIT
přicházíš s prázdnou rukou
avšak od krve
a nůž...
ten dávno spadl za košili
když jsi plivala žluč

tenhle den je pro mě svatým
i když máš ve svém kufru nachcáno

za to že jsem Tě zradil jsem hrdý
a nic mi nedělá větší potěšení
pouze Tvá smrt a to že už nemluvíš

dneska ještě zazáříš tmou
zítra zapomenutím.




24.3.2016 11:48
Tipů: 0
» 24.03.16
» komentářů: 4
» čteno: 647(6)
» posláno: 0


» 24.03.2016 - 16:11
Luky, dej něco smířlivějšího, tohle je moc brutus...
» 24.03.2016 - 17:57
Tara: Nikdy jsem nic takového sprostého nenapsal, no. Je to přestřelené ve vulgaritě, vím, vím.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA
» 24.03.2016 - 19:26
Milena
Druhá tvář Luka. Světlo a tma. Ale dávám ST
» 25.03.2016 - 06:22
Milena: Mnohokrát děkuji. :-) No, druhou tváří bych to nenazýval. To opravdu ne, prostě to tak přišlo, no. Ještě jednou děkuji. Moc si toho vážím a cením.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

© 2011 - 2025 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku