Stoupám zářím v zlatém plášti

Stoupám
zářím
v zlatém plášti
oprošťuji se od zášti

nalezla jsem další
zbytky zblitky
jak staré svitky
z kůry bříz je pálím
jako podpal
v ohni očistném

kouř se mým klidem
jen jemně mihne
a něco ve mně
ještě více zjihne

šťasten, kdo má bolest,
která ke zkrášlení slouží
nešťasten,
kdo se jenom souží

přeji ti, člověče, bys s jarem
znovu ožil
a transformace starého
ti vlila novou šťávu do žil

v rytmu víry
"já na to mám"
vysnívám si život
a pak si
realizaci snů
užívám

*

plavu si plavu
jak ryba ve vodě
v proudě života

a proud
mi přináší
to co chci
anebo ještě
lepší řešení

skrze menší i větší cíle
k mému nej si plavu
jak naplní se
netrápím již hlavu

*

ó můj milý Jofieli
děkuji ti za podporu
děkuji ti za posilu

*

z mého pláště
zlaté chmýří
sněží na vás
moji milí

čím víc sněží
tím víc zářím
blažená jsem
nejen v tváři

kdo bude chtít
tomu ráda pomohu
utkat z toho chmýří
jeho – její vlastní plášť

když se záře
naších plášťů spojí
to teprve
bude