s hejnem tažných ptáků nad hlavou…

spokojeně pomalu kráčel
noční vánek šeptal
ve větvích stromů
tiše popraskávalo

vůně vlhké země vláčel
dým z napůl dřeva zeleného
trochu mastný s chutí nasládlou
co mu domov připomínalo

na vřesovištích kladl pasti
očichával zvířecí stopy
vyhrabával kořeny jedlé
znal různé hmaty dovednosti
i formule tajné

pro takové učení
neměl pojmy žádné
žádné nauky
žádné metody
žádné knihy ani čísla
jen velmi málo slov
ke zkušenostem z pozorování
instinktům z bádání
spíše vychovával smysly než rozum
a téměř nic z toho nebylo
převedeno do formy psané

prostě vnímání
třeba vápencové půdy
pod bosýma nohama
nebo mžení rosy
v chladu nočního vzduchu

když člověk klidně leží
v té teplé oddechující tmě
přikryt rákosovou rohoží
pak stačí přijmout myšlenku
která chce přesně zasáhnout
a chtít být zasažen
pomocí prožitých vjemů
tak jako droždí
v chlebovém těstě
prosycené poznáním