Přání labutí

Přání labutí

V důstojných šatech z bílých perutí
plout po rybníku s druhou labutí

Dívat se do odrazu krásy své
a nechat slunce až se zachytne
na vlnkách a ve mně procitne
nádherný pocit lásky svobodné

Vždycky nás dlouhé krky labutí
uvěřit kouzlu lásky donutí
Dívám se tiše na ně bez hnutí
A toužím spatřit přání labutí

Kde ukryté touhy labutě mají?
A proč se krásné zdají?
Tak důstojené až dech se tají
I věrnost v sobě za hrob mají

Už vím jaká přání mají!
Sejít se spolu stejně v ráji
V odlesku slunce tisknout se k sobě
Nejspíš si přejí labutě obě