Sněženky

Sněženky

Sluníčko polechtalo v trávě sněženky
a ony kalíšky své bílé k němu naklonily
V předzahrádce se roztančily jako panenky
v očích přešťastných co od večera žadonily

aby den nový byl zas plný slunce
a v trávě ocitly se zahradníků ruce
co na ně ze zahrádek listy suché volaly
aby je ze záhonů probuzených shrabali

je třeba očistiti všechny záhony
po zimě probudí se každý kvítek voňavý
a lenost vzdálena je na hony
jarním květům co se neunaví

sotva se vyklubají z hlíny
už natajují stonky k nebi
a pryč jsou naše zimní splíny
když na nás jejich květy
s ránem jarním zazvoní