Láska, projednou zas a znova

Láska, ano - ona
zraňujíc lidské bytí
láska - má Mona
třpytíc se štěstím, život sytí

Však je to jedinost,
držíc nás na živu
plachá vina lásky,
tlačíc vlny přílivu

k břehům pláže padlých andělů
kteří šípy mnohé ranily
ani já nevyhl se šípu,
pro tvůj úsměv spanilý.

Má krásko s ebenovým vlasem
vzpoura v mojí hrudi bouří
na lodi jedné tebou spasen,
samotný brodím se louží.

Logiku pohřbil jsem z rána
však na čele je vráska
miluje či nenávidí moje dáma?
ach, to dovede láska...