Podej mi ruku» autorka: Gee20 |
Skloň se ke mně.
Podej mi ruku.
Podej mi kapesník.
Nebo třeba deštník.
Aby to vypadalo,
že můj obličej je mokrý,
pouze od deště,
a taky trochu od potu,
prchajícího z mého těla,
navzdory bodu mrazu.
Podej mi ruku,
a buď, prosím, tak ohleduplný,
a nic už neříkej,
protože to, co mi řekneš,
ovlivní pozvolna nastupující,
zánět myokardu,
zánět šedých buněk,
zánět mé mysli.
A taky trochu těla.
Podej mi ruku,
a zaveď mě zase tam,
kde bílý baldachýn,
překryje vše,
i tmu,
která je neúprosná,
a přitom milosrdná.
Skloň se ke mně,
podej mi ruku,
a nenech mě odejít.
Dělej.
Pospěš.
Už mi táhne na dvacet pět.
Podej mi ruku.
Podej mi kapesník.
Nebo třeba deštník.
Aby to vypadalo,
že můj obličej je mokrý,
pouze od deště,
a taky trochu od potu,
prchajícího z mého těla,
navzdory bodu mrazu.
Podej mi ruku,
a buď, prosím, tak ohleduplný,
a nic už neříkej,
protože to, co mi řekneš,
ovlivní pozvolna nastupující,
zánět myokardu,
zánět šedých buněk,
zánět mé mysli.
A taky trochu těla.
Podej mi ruku,
a zaveď mě zase tam,
kde bílý baldachýn,
překryje vše,
i tmu,
která je neúprosná,
a přitom milosrdná.
Skloň se ke mně,
podej mi ruku,
a nenech mě odejít.
Dělej.
Pospěš.
Už mi táhne na dvacet pět.
Tipů: 8
» 27.02.16
» komentářů: 5
» čteno: 529(15)
» posláno: 0
» nahlásit
» 27.02.2016 - 23:35
STarosti z dospívání... mé dny jsou tak podobné... moc krásné ! :)
» 28.02.2016 - 09:42
Jo to se ti moc povedlo, úplně vnímám tu naléhavoST, možná bych ten úplně poslední verš vyřadila, víš takhle stejně intenzivně se to dá prožívat i v jiném věku, ale jinak opravdu působí ta básnička
» 29.02.2016 - 17:34
krizekkk
Tak trošku rozkazovací verše... :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: O duši a vnitřku | Následující: Bohužel