Nádoba na člověka s hliněnou směsí, formou na adamovské žebro

Jo, poved se a tobě tvá báseň taky. ST + Z

Jo, poved, jen o tom ještě neví nebo se nenechá přesvědčit, neb je paličák... ;-)
Dílo skvělé a plně zaslouží ST+Z

PS: Teď mi to doťuklo... Adamovo žebro je přece žena! Nevím, zda se povedla, ale Lilith to nebyla... ;-)

U řady jedinců jsou pochyby nutné –
i Bůh se možná občas utne... :-)

Není pochyb. Žena se mu povedla. Muži tvoří krásné věci jen proto, že mají tento mustr. Ženy samozřejmě také.
ST

Člověk?

ve třetím řádku - jeSTli by nebylo správněji »slova a šémy«?

pa100r: Vzal jsem si trochu z mýtického oživování Golema, kdy je mu v jedné verzi napsán na čelo sled hebrejských písmen, když ožívá je mu na čelo napsáno "pravda" a když se mu umaže písmeno, zhehybní, i když je fakt, že je mu odepřena duše. Ale písmena ho dokázala oživit. Je to vlastně taková metafora, vlož do nehybné hmoty jméno a ožije. I ve starých pověstech ze Střední Ameriky, jsem se někde dočet, že indiáni neprozrazovali svá jména, protože to znamenalo, že kdo zná jejich skutečné jméno, bude mít nad nimi moc. Tož asi tak. Inspirační zdroje

děkuju všem za milá zastavení a komentáře!

Kajuta: povedená......ST

libour: děkuju

forma na Adamovo žebro...Vy jste prostě hustej

pa100r: P.S. Šlo-li o hledisko pádové, chtěl jsem to mít takto

Dota Slunská: Děkuji a hezký večer Tobě! Taky budu radši tykaný. :)

ST... :-)

Profesor Tarantoga zjistil, že jsme jen nepovedená, nepozorností připečená bílkovina z jakéhosi receptu na výrobu planetární mlhoviny. Tak nevím, možná, že připečení byli jen někteří,ale ty ses myslím poved.
Byl by to ale zajímavý experiment, vymyslet instantní směs na výrobu skutečných člověků. Taky jak by se pracovalo s poločasem rozpadu...
hmmmm..to je téma,panečku! :-))

Děkuju, ta bílkovina mě rozesmála. :)