Střípečky života XXII.

Krásný je

svítání co se Sluncem tančí
krásnej je
mužskej, co rád se mnou tančí
krásnej je
den, kterej Sluncem a tancem začíná
krásnej je
obraz v okně vlaku, když tančí krajina
krásnej je
výhled do děje bez konce
krásnej je
život rozkvetlej do tance


Roztančená

Znáš mne v bludišti měst
ztracenou ve zmatenosti gest
s obličejem bez masek divadelních
co cítím, to na mě nevídaně je k vidění
a smích zní jako korálky rozsypané po sále
tanec s tebou smutek všednosti
zažene


V ďolíku

Usnul jsi mi s hlavou
mezi prsy
a tvé rozcuchané vlasy
lechtaly a lechtaly
do nosu i tváří
mé rty sypaly do nich polibky
a ony lechtaly i rty.
Znaven dnem šíleným
znaven svou myslí
usnul jsi mi v náručí
s hlavou v ďolíku
v ďolíku mezi prsy.

Ráno zas roztančíme svítání.



.