Nehoda

Koukáš na mě jako na oběť,
a přeješ si znát mou odpověď.
Nejsem v pořádku,
snad jsi si všimnul.
Myslím na bouračku,
a ty jsi mě jen minul.
Nevnímám a nemyslím,
říkám a píši nesmysli.
Nevím co to se mnou je,
ale každý se tu raduje.
Ani klavír není záchrana,
ve mě je nějaká zábrana.
Běhá po mě stále mráz,
když si říkám že byl tam sráz.
Stojím a koukám,
na tebe mami myslím.
Stojím a nic neříkám,
vzpomínky v sobě syslím.
Tohle je jen dočasné,
a nic pro mě není úžasné.