Zkusíme absint?

» autorka: Berenika
"Zkusíme absint?
Jeden tady mám.
Prý má zvláštní účinky,"
řekl jsi a odšrouboval
zátku lahve...



"Není to nebezpečné?"
zeptala jsem se a přivoněla
k tomu nápoji. Byl silný
a aromatický. Voněl mi.


"Někde už se nesmí prodávat.
Údajně má podobné účinky jako
třeba lysohlávky...."
řekl jsi a
labužnicky usrkl z pohárku.
Oči se ti zaleskly. Loupl jsi okem
po mé nové saténové košilce.
Měla na spodním okraji volánek.




"Už jsem ti říkal, co mi dal táta
k narozeninám? Tuhle knihu
Tajemství Konopiště. Je tam
spousta děsně zajímavejch obrázků.
Budeš si ji prohlížet se mnou, jo?
Hele....
František Ferdinand d’Este,
rakouský arcivévoda...koukej!"




Přivinula jsem se k němu, abych
mu nahlédla přes rameno.
"A víš, co je na tom nejzajímavější?"
"To nevím. Co?"
"Já jsem asi homosexuál."
"Cože?"
"No, koukám se na chlapa v knížce
a přitom mám erekci!"
Zkoumavě jsem se na něj podívala.
Jeho oči byly úzké jako štěrbinky.
Švihly po mně pátravým pohledem.
Pak se zmámeně přivřely...
Cítila jsem ruku klouzat po svém stehně.




Klapot střevíčků na voskovaných parketách
zámeckého pokoje....šaty škrobovitě vržou
a služebná pomalu prostírá na stůl...





"Tjo, nezdá se ti, že to fakt má grády?"



Cítila jsem sevření ruky na mém
růžovém župánku.

Nápoj voněl. Aromaticky...
Byl tak nahořkle silný...



Tóny cemballa z hudebního salonku
a tlumený rozhovor dvou dam
ve slavnostních róbách....plné sklenky
cinkot příborů....nesou jídlo, vůně masa...




"Haničko, prosím tě, radši už to nepij!"


Mihotavé skvrny slunce na tvé košili, v parádní uniformě...
Cítím tvoji ruku, teplo a pohyb společných kroků...sjíždějí se hosté....dusot kopyt a ševelení štěrku pod koly přijíždějícího kočáru...dvířka se otvírají...



"Mám ho od Kuby, víš, od bráchy, no.
Ty, Hani, nepij to už radši, fakt!"



Postel s nebesy. Splývavé závěsy
mají na sobě vzorek kolibříků, když
je služka před námi rozhrnuje...
Sametový dotek čistého ložního prádla
a tvoje něžné objetí....vykládané dřevo..
ráno musíme vstávat...rotující nebesa nad námi...
vstávat do práce.....něžné objetí....do práce....
Tipů: 12
» 29.01.16
» komentářů: 13
» čteno: 828(25)
» posláno: 0


» 29.01.2016 - 20:59
detektor
Mě se to velmi líbí...ST
» 29.01.2016 - 20:59
detektor
:-)
» 29.01.2016 - 22:02
Já si líznout absintu,
tak se změním na cintu,
však střízlivé je moje tílko,
proto věř mi: dobré dílko. :-)
» 29.01.2016 - 22:49
Zajímavé, z vlaSTní zkušenosti neznám
» 30.01.2016 - 09:22
Líbí se mi to. a není to absintem. ST
» 02.02.2016 - 18:24
krizekkk
Denaturák je lepčí... hepčí. ;-)
» 05.02.2016 - 19:47
Po delší době jsi mě STrašně příjemně udivila....:-))
» 08.02.2016 - 19:47
Tomáš: díky, je to vzpomínka na rok 2007 :)
» 09.02.2016 - 01:38
Vzpomínky na Satyry
překlenou občas díry,
co nám kdy život vytesá.
I při nich však srdce zaplesá!

Pěknek kousek, Hanko.
» 12.02.2016 - 18:02
Špáďa: díky, Špáďo, ale i na Satyry jednou dojde....a pak jsou rádi, že je někdo má rád, chacháááá :o)
» 17.03.2016 - 18:19
tahle ta malebná díla z okraje poezie mě vyloženě vzrušují
» 18.03.2016 - 10:04
Báseň se ubírá velmi překvapivými oklikami. :)
ST
» 01.12.2016 - 15:26
mě jednou nalili absint do kelímku místo limonády...jen jsem zařehtal a vesele odcválal na kolonády...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Jitro přes záclonu... | Následující: Kroky deště

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.