ploška tvé slzy, hrany kamení

dej znamení

» autor: Kajuta

Pustnoucí keř na okraji srázu
Šípky jak ohnivá znamení
skleněná ploška slzy, hrany kamení
nenašel na tvůj smutek vázu

Kraj rozestřený pod návrším
vzdouvá se vrchy, kosti skal
jsou plavé, utrácí déšť si drobné – prší
sílící hlas řek zavýskal

Po smršti vždycky role duhy
na líčka barvy nanáší
vyrovná pouť nám teskné dluhy,
plamenný beran v salaši (slunce)

Tipů: 24

» 28.01.16

» komentářů: 14

» čteno: 778(20)

» posláno: 0

» nahlásit

Ze sbírky: výšlapník

Komentáře (14)

» 28.01.2016 - 06:35

divoženka1

Líbí ST

» 28.01.2016 - 07:50

Tara

Lodníku, moc pěkné... ST

» 28.01.2016 - 08:27

Vladik

... ST

» 28.01.2016 - 09:26

vavaoko

Jsi dobrej. Moc dobrej.
ST

» 28.01.2016 - 09:29

Lilith

Vždy překvapivá je „krajina“ takto zvláštně, kouzelně a citlivě vnímaná… tajemství své schovává ;-)
Přeji mnoho štěstí v pouti, nechť srdce, duše i tělo se raduje a slunce dnům příštím svítí :-)
Nepřestáváš udivovat, milý Kajuťáčku… díky za tu krásu!
Píšeš skvěle!
ST*+Z

» 28.01.2016 - 11:02

Ringo

Tak tedy jdi... (ale ne k sípku) :-)

» 28.01.2016 - 13:07

libour

velmi pěkné...ST

» 28.01.2016 - 14:34

Kajuta

díky vám všem .)

» 28.01.2016 - 17:12

krizekkk

..ST