Má láska Brdo.

* * * * * *
Na nejvyšším kopci Chřibů
místního to chlouba lidu
zde rozhledna pevně sedí
na zelené moře hledí
vzácnou krásu horskou střeží.

Oděná je do kamene
rovněž kamenné má oči
k oblakům jimi pohlédne
potom opět dolů stočí.

Jednou v roce den svůj slaví
to se hrnou lidí davy
všemi směry až nahoru
pokochat se krásou Chřibů.

K vrcholu jdu po dvacáté
abych horu pokořila
krok za krokem stále vzhůru
s rozhlednou se pozdravila.

Trasu vysokého kopce
roky mám já v oblibě
radost s hrdostí mám v sobě
a cítím se báječně.

* * * * * *Rozhledna Brdo