A provedeš mě nezbedná přes hradbu bahna beze dna

kapky světla

» autor: Kajuta

Po prsa v bažině
močál co stahuje ke dnu
jak prohořelý vzdechy v lednu

Tma v lodi co má na dně rány
a člověk vidí
jak je nepatrný

Nakapeš kapky světla v špínu
zelenozlatou kolombínu
Jak mírnou květovanou písní
co z trsů zvonků bludno třísní

A provedeš mě - nezbedná
Přes hradbu bahna beze dna
a smutky zamkneš na tři zámky
už světlo střádá na náramky

Jak keře brouky ověšené
ze kterých perleť tmou se klene

Tipů: 18

» 25.01.16

» komentářů: 12

» čteno: 772(16)

» posláno: 0

» nahlásit

Komentáře (12)

» 25.01.2016 - 08:22

Tara

Lodníku, tvá děravá loď pluje krásně, úchvatná je ta kolombína ST

» 25.01.2016 - 08:45

Vladik

Lépší je, bažinám se vyhýbat.
... ST

» 25.01.2016 - 10:09

Kapka

Loď pluje i beze dna
když ji vede nezbedná :-)
Moc hezké... ST

» 25.01.2016 - 10:30

Lilith

Každé bahno má dno, od kterého lze se odrazit…
člověk je tou nepatrnou součástí vlastně rád... chce prostě existovat...
a nezbednice nezbedná nenechá ho nikdy utopit se ve splínu a vyhoření a jak perla zas človíček bude zářit ... :-)
Napsal jsi to krásně, smutek pošli do někam!
ST+Z

» 25.01.2016 - 10:56

Ringo

Stojí a ríká nezbedná:
Bahna jsou prece lécebná. :-)

» 25.01.2016 - 11:00

vavaoko

Mám jen ST

» 25.01.2016 - 12:40

detektor

» 25.01.2016 - 12:47

madison

eSTéééé

» 25.01.2016 - 15:36