zem kouřícího poháru

valkýrám, vědmám a sobům
» autor: Kajuta
Pěna na říčních vírech
bílé prsteny
a nad ní mraky vrstvený

Jde od severu stádo sobů
tu krásu slovy nesezobu,
vykouklo slunce skrz vřes
podané
jak pohár
kouřící medoviny
od zlatovlasý valkýry

Popěvek špulky nití vědmy
osudy měří na míry
Něco se zrodí, něco umře
jak zázrak barev květů v tundře

obětuješ
svý slzy
do bílý řeky
Tipů: 18
» 20.01.16
» komentářů: 14
» čteno: 882(17)
» posláno: 0


» 20.01.2016 - 08:17
Krásné, zvlášť ta tundra...ST
» 20.01.2016 - 08:51
Pri ctení tvého dílka jsem si vzpomnel na známou hlásku vsech jehel - kde je vyspulíno, tam je dovolíno. :-)

Snad mne za tento neprílis vecný komentár neposles do háje (nebo dokonce do tundry).
» 20.01.2016 - 09:34
Je to paráda. Moc fajn.
ST
» 20.01.2016 - 10:29
Severská krása, ráda si ji kousek sezobnu a slzu utrousím... nad smrtí i zrozením v barvách tundry ;-)
Poklona :-)
ST+Z
» 20.01.2016 - 11:59
Krása... ST
» 20.01.2016 - 17:14
nonádhera...eSTéé
» 20.01.2016 - 18:07
pěknoST
» 20.01.2016 - 18:11
detektor
ST
» 20.01.2016 - 19:36
jo
st;-)
» 21.01.2016 - 09:15
díky všem. .)
» 21.01.2016 - 09:16
Lilith: zdravím a pozdravuji, Slunce. :)
» 21.01.2016 - 13:14
ST :)
» 21.01.2016 - 17:17
krizekkk
Jiřino, proč ještě nemám Tvoji sbírku?
» 23.01.2016 - 19:01
ST.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

© 2011 - 2025 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku