Marná rada

Hej, příteli
mám na spěch, tedy, jako vždycky
když nevolán se vetřu, drze
na chvíli zvolním, sporadicky,
pak ničím krásu, bořím tvrze,
snílků postrach i bouřliváků
prohledám každý kout i skrýš,
dej zhasnout světlo na majáku
vždy dostihnu tě, nevěříš?

Tvých intrik snadno zdolám mříže
marně lživé cpeš mi slovo,
znám pocit hanby u pranýře
trapně barven na růžovo

Mně děje minulé se pletou,
budoucnost neznám, byť bych chtěl,
zrození holou vítám větou
a smrt, tu beru za úděl
Můj stánek hledej při orloji
tam rytmus kroků nezná špás
i Láska se mé tváře bojí
tak važ si mně!
Tvůj přítel Čas
*