Ticho je nabité odpovědí» autorka: řeka |
Byla jsem hmota
uvnitř mlhy jsem přes tebe napadala
zrcadlím vodu, říční víry tekoucí v tepnách země
do vůně kořínků
do rozevřených větví
do vody se noří ryby
Nahé větve pod nahou oblohou
cesta plná otisků po tělech
po stehnech a po lýtkách
v tichu jemně stéká řeka
pláčem překvapené a nečekané chvíle
uvnitř mlhy jsem přes tebe napadala
zrcadlím vodu, říční víry tekoucí v tepnách země
do vůně kořínků
do rozevřených větví
do vody se noří ryby
Nahé větve pod nahou oblohou
cesta plná otisků po tělech
po stehnech a po lýtkách
v tichu jemně stéká řeka
pláčem překvapené a nečekané chvíle
Tipů: 30
» 14.01.16
» komentářů: 29
» čteno: 902(26)
» posláno: 0
» nahlásit
» 14.01.2016 - 08:59
Otisk po tele zanechat nemohu, tak alespon tento komentátorský, ve kterém nemíním tvoje dílko napadat. Ale uz jsem ticho. :-)
» 14.01.2016 - 17:26
krizekkk
Byla jsem hmota, řekla Múza... ;-) ST
» 14.01.2016 - 19:17
Tak tady je Maxim Kravčuk v koncích. Jako filosof a ještě k tomu chlap bude asi potřebovat hodně času k rozboru.... ;)
Což ovšem neznamená, že já nedám ST.
Což ovšem neznamená, že já nedám ST.
» 18.01.2016 - 21:30
trochu bych si ještě pohrál s textem a trochu víc roztáhnul, ale jinak hezkýýý :)
» 21.01.2016 - 09:54
Krásná nečekaná chvilka s pro mne skrytým podtextem mírně přírodně erotickým. DoST možná se mýlím, ale to nevadí. :-)
Souhlas s Tarou, plné citu.
Souhlas s Tarou, plné citu.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Už jen vyřešit odvahu objetí a moudrost nesmrtelnosti | Následující: I básně končí úryvkem