smaragdy světel jako mouchy / čtyřlístek klíč

i pěšinu tvých slz

» autor: Kajuta

Černá ramena kopců lesnatých
vyhublá a kosmatá...
naklánějí se přes údolí

Rajzuješ na měsíci jak na jelenu se skleněnýma očima.

Les je tvá matka, otčina.

Hned kousek města ubolí. Toho / svíravého/

Voda z konve poznání bubnuje do listů.
Zem napitá příměřeně vláhou vybízí k schovávané
mezi mezerami stromů.

Vysušilo i pěšiny tvých slz, když vykouklo
ono životodárné
obručovité
Slunce

Pídíš se po čtyřlístku
klíči k Tvému domu.

Rozhledna, vršík, háj. Boky se zelenaj.

Smaragdy světel jako mouchy
skládají křídla na blatouchy

Tipů: 19

» 09.01.16

» komentářů: 16

» čteno: 843(16)

» posláno: 0

» nahlásit

Ze sbírky: vlákna

Komentáře (16)

» 09.01.2016 - 11:18

vavaoko

Jejda ty jsi dobrej! ST

» 09.01.2016 - 11:19

Kajuta

vavaoko: s radostí děkuju!

» 09.01.2016 - 11:19

Lilith

Ach… to je nádherné, kousek města ubolí, to mne zaujalo a je to výstižné pro útěky do přírody, zrovna včera jsem kolovýletila a i v zimě je krajina krásná, obzvláště životadárné Slunce… :-)
Obdiv tvé fantazii, jak vše vnímáš a vidíš… je to úžasné jak z pohádky… kráááásné dílko :-)
ST+Z jak jinak ;-) a posílám čtyřlístek pro štěstí :-)

» 09.01.2016 - 11:22

Kajuta

Lilith: děkuju za milou návštěvu, taky dneska zdrhám. .)

» 09.01.2016 - 11:26

zenge

Smaragdy světel jako mouchy
skládají křídla na blatouchy
ta báseň libá je pro mé ouchy;-)
ST

» 09.01.2016 - 11:28

Tara

Slovo otčina se už dnes moc nevidí...jsem šťastna, že se mohu virtuálně zúčastnit tvých pozorování ST

» 09.01.2016 - 11:29

Kajuta

zenge: pokorně děkuji