Den

Číslo čtrnáct, počtrnácté mi pomohla cítit se lépe.
» autorka: Nasko
Když se probudíš poprvé,
uvědomíš si, jak to bolí.
Pláčeš, skoro do krve,
a hraješ svou šťastnou roli.

Není těžké nalhat úsměv,
když tě okolí vůbec nezná.
Horší je utišit žalozpěv,
který tě v noci budil ze sna.

Ti, kdo rozeznali by lež,
jsou těmi, pro které lžeš.
I pro sebe jsi jen přítěž,
a znovu se nepravě usměješ.

Přemýšlíš o sobě ve třetí
osobě, míň to potom bolí.
Zkusíš druhou, a v zápětí,
úder srdce tě stejně skolí.

Prozkoumá tmavá zákoutí
a čelí tisícovkám změn.
Do vany se tělo zhroutí,
umyje ze sebe dnešní den.
Tipů: 5
» 13.12.15
» komentářů: 4
» čteno: 761(17)
» posláno: 0


» 13.12.2015 - 16:31
1
asociace 1
schovávat se za bolístky
ukazovat bebina
to je cáklá blbina

asociace 2
nikdo ji nechápe
chuděru
nikdo nechápe
že je na maděru

a když ji někdo pochopí
stejně se v bolístkách přitopí
nechápání je zábavná maškaráda
holka se nám topí ráda
» 13.12.2015 - 19:49
detektor
ST...V 17-ti letech máš právo na svůj smutek...Ale uvidíš sama, až přijde ten pravý(a on přijde..:-), že je život vlastně hezký...:-)
» 16.12.2015 - 20:53
J.F.Julián
Nevím co tím komentářem Vulkán myslel, nicméně není lepších básní než klasických, tragických, mně jsou milejší a bližší než tlachání o ničem, o pozitivním myšlení ap., to zas považuju za blbinu já.
Tady ten rým je již lepší, ale neber to jako výtku příliš vážně, jsi obklopena špatným rapem, neumětely v textování písní, a já bych v 17ti byl za trotla, takže St a ven s těmi city, jen to tam pěkně sázej dál!
» 17.12.2015 - 11:06
J.F.Julián: I tentokrát děkuji za komentář. :) Vulkán sice má tak trochu pravdu, ale o čem jiném psát? Jen tak mne neodradí. Ve veršování jsem naprostým nováčkem a doufám, že časem pro to získám lepší cit.

Díky za podporu, další výsadby se plánují. :)
N.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Pozůstatky | Následující: Až se zítra probudíš...

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku