Drátěný příběh v bílých šupinách
https://www.youtube.com/watch?v=uXoyEmodIno
» autorka: Lilith » Básně / Sci-fi, fantasy |
Kdesi v pusté krajině porůznu stály sochy
smotané z ostnatého drátu
postavy, snad zvířata, podivná zkroucená monstra.
Slunce oranžově zapadalo a pláň ukázala
svou ohnivou nekonečnost s drátěnými přízraky
co vrhaly dlouhé zlověstné zubaté stíny.
V obrazu výšin z hloubky mraků vynořil se pták
temně fialová křídla s černými vzory
na pár chvil rozpustila stíny soch pod jejich stínem obrovským.
Sochy své drátěné pahlavy pozvedaly k němu.
Přistál a přes své rozměry lehce dosedl mezi sochy
ladně vypustil obrovské vejce
se třpytivě zelenou skořápkou házející odlesky
po večerní krajině.
Svými drápy a zahnutým zobákem vyhrabal
v suché zemině dolík ve tvaru megaošatky, jak hnízdo
a své vejce do něj postrčil a uložil.
Cvaknutí zobákem o skořápku byl snad polibek
na rozloučenou.
Odraz nohou zvedl oblak prachu
máchnutím křídly s tichem krajiny šustotem se pozdravil
odletěl, měnící se v tečku na potemnělém nebi.
Sochy se daly do pohybu.
Posunovaly své drátěné výhonky a blížily se k vejci
až ho zcela obklopily jako nepropustný bezpečný drátěný plot.
Spojily své ostny a začaly vyluzovat mručavé i kvílivé zvuky
jak náhlý poryv nočního větru fičel skrz jejich těla.
Spojeny v kruh zpívaly celou noc.
S rozedněním obrovská rána a praskot probudil i Slunce
to vzneslo se nad obzor a svítilo na ten fantaskní obraz:
Z puklého vejce se vysouval silný bílý had
natahoval své svinuté tělo ze skořápky
až stál napřímen ve vysoký sloup.
Hlava mezi mraky zařvala zubatou tlamou
a sloupový had pukl po celé své výšce
rozevřel se jak převysoká brána
a z jeho útrob vystoupil…
ten, co se právě z tohoto snu probudil…
dobře, tak tedy ne…
…a z jeho útrob vystoupila éterická bytost
vysunula své ruce do prostoru, vysunula své nohy do prostoru
obzvlášť hezky rozprostřená duchovní substance
plovoucí ve fyzickém těle z bílých hadích šupin
a skvostné dvě hlavy na labutích krcích
zdobily krajinu do široka do daleka
sochy s úklonou od té krásy ustoupily
počaly svá těla rozmotávat a v sebe navzájem se splétat
skořápku i hadí kůži zem s chutí pozřela
dvouhlavá bytost kraj svůj si obhlížela
dráty její tělo s láskou něžně a pichlavě oplétaly
ostnatou kouli vytvářely
tělo do hadí spirály zavinuly
každé hlavě zvláštní otvor ponechaly
a tak drátěná dvouhlavá koule pomalu prachem své ostny valila
až v dáli a v záři poledního Slunce v malinkou tečku se změnila
vskutku, vypravěčka se v drátěné kouli vzbudila…
au…!
.
smotané z ostnatého drátu
postavy, snad zvířata, podivná zkroucená monstra.
Slunce oranžově zapadalo a pláň ukázala
svou ohnivou nekonečnost s drátěnými přízraky
co vrhaly dlouhé zlověstné zubaté stíny.
V obrazu výšin z hloubky mraků vynořil se pták
temně fialová křídla s černými vzory
na pár chvil rozpustila stíny soch pod jejich stínem obrovským.
Sochy své drátěné pahlavy pozvedaly k němu.
Přistál a přes své rozměry lehce dosedl mezi sochy
ladně vypustil obrovské vejce
se třpytivě zelenou skořápkou házející odlesky
po večerní krajině.
Svými drápy a zahnutým zobákem vyhrabal
v suché zemině dolík ve tvaru megaošatky, jak hnízdo
a své vejce do něj postrčil a uložil.
Cvaknutí zobákem o skořápku byl snad polibek
na rozloučenou.
Odraz nohou zvedl oblak prachu
máchnutím křídly s tichem krajiny šustotem se pozdravil
odletěl, měnící se v tečku na potemnělém nebi.
Sochy se daly do pohybu.
Posunovaly své drátěné výhonky a blížily se k vejci
až ho zcela obklopily jako nepropustný bezpečný drátěný plot.
Spojily své ostny a začaly vyluzovat mručavé i kvílivé zvuky
jak náhlý poryv nočního větru fičel skrz jejich těla.
Spojeny v kruh zpívaly celou noc.
S rozedněním obrovská rána a praskot probudil i Slunce
to vzneslo se nad obzor a svítilo na ten fantaskní obraz:
Z puklého vejce se vysouval silný bílý had
natahoval své svinuté tělo ze skořápky
až stál napřímen ve vysoký sloup.
Hlava mezi mraky zařvala zubatou tlamou
a sloupový had pukl po celé své výšce
rozevřel se jak převysoká brána
a z jeho útrob vystoupil…
ten, co se právě z tohoto snu probudil…
dobře, tak tedy ne…
…a z jeho útrob vystoupila éterická bytost
vysunula své ruce do prostoru, vysunula své nohy do prostoru
obzvlášť hezky rozprostřená duchovní substance
plovoucí ve fyzickém těle z bílých hadích šupin
a skvostné dvě hlavy na labutích krcích
zdobily krajinu do široka do daleka
sochy s úklonou od té krásy ustoupily
počaly svá těla rozmotávat a v sebe navzájem se splétat
skořápku i hadí kůži zem s chutí pozřela
dvouhlavá bytost kraj svůj si obhlížela
dráty její tělo s láskou něžně a pichlavě oplétaly
ostnatou kouli vytvářely
tělo do hadí spirály zavinuly
každé hlavě zvláštní otvor ponechaly
a tak drátěná dvouhlavá koule pomalu prachem své ostny valila
až v dáli a v záři poledního Slunce v malinkou tečku se změnila
vskutku, vypravěčka se v drátěné kouli vzbudila…
au…!
.
Tipů: 16
» 13.12.15
» komentářů: 20
» čteno: 781(15)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Hostina vizí
» 13.12.2015 - 10:28
Krásná píseň k dílu tvému - to rozhodně, Slunce
užívám si vyprávění, kdesi u drátěných soch začínající
pták s temně fialovými křídly, černě vzorovanými a jeho vejce mi připomíná něco z australských legend - dream time - čas snů
Cvaknutí zobákem o skořápku byl snad polibek
na rozloučenou - pro mě moc pěkné místo :)
Při zaříkávání z drátu jsem si zase vzpomněl na triffidyyy, líbí se mi jak si do těch tvorů vložila jakési kolektivní vědomí k jakémusi tajemnému a zapomenutému obřadu. :) Hezky sis s tím vyhrálo.
I když představa na konci vzbuzení se do ježka (auvajsky), možná je v tom neustálý koloběh odhození starého a znovuzrození, vidím hadí kůži jako takový symbol - had se svlékne, aby se mohl zrodit znovu.
No, možná moc kecám, ale děkuju za nevšední čtecí zážitek, milá Lil, adeptko vyšších sil magických. .)
ST a Z
užívám si vyprávění, kdesi u drátěných soch začínající
pták s temně fialovými křídly, černě vzorovanými a jeho vejce mi připomíná něco z australských legend - dream time - čas snů
Cvaknutí zobákem o skořápku byl snad polibek
na rozloučenou - pro mě moc pěkné místo :)
Při zaříkávání z drátu jsem si zase vzpomněl na triffidyyy, líbí se mi jak si do těch tvorů vložila jakési kolektivní vědomí k jakémusi tajemnému a zapomenutému obřadu. :) Hezky sis s tím vyhrálo.
I když představa na konci vzbuzení se do ježka (auvajsky), možná je v tom neustálý koloběh odhození starého a znovuzrození, vidím hadí kůži jako takový symbol - had se svlékne, aby se mohl zrodit znovu.
No, možná moc kecám, ale děkuju za nevšední čtecí zážitek, milá Lil, adeptko vyšších sil magických. .)
ST a Z
» 13.12.2015 - 10:33
Kajuta: Děkuji velice a velmi za pidikomentík... hihi ;-) temně fialová s černými vzory, to je moje oblíbená kombinace barev, vejce zelené, by krásně se třpytilo :-)
Ano, drátěný obřad se zpěvem v kruhu... podivná mystika... Prostě jen taková moje malá vize ;-) Mám radooost, že se líbí :-) Jen povídej, poslouchám tě moooc ráda :-)
Ano, drátěný obřad se zpěvem v kruhu... podivná mystika... Prostě jen taková moje malá vize ;-) Mám radooost, že se líbí :-) Jen povídej, poslouchám tě moooc ráda :-)
» 13.12.2015 - 10:36
Je to krásné, dýchlo to na mě exotikou a fantazií, jakou dokážeš jen ty. :) O, ano nesmíme zapomenout na to, že vejce bylo zelené. :) Líbí, náš malý velký fantasto. .)
» 13.12.2015 - 10:38
Kajuta: Líbí se mi divné temné i třpytivé kombinace barev, ještě jednou moc díky :-)
» 13.12.2015 - 10:41
detektor
ST
» 13.12.2015 - 15:58
Tvoje dílko se mi nakonec tak líbilo, že už tě nepošlu zase do kuchyně k dřezu, hrncům a drátěnce, jak jsem měl v úmyslu na začátku. Možná někdy jindy. (mrk)
A zcela se shodnu s kajutou ohledně toho cvaknutí.
A zcela se shodnu s kajutou ohledně toho cvaknutí.
» 14.12.2015 - 17:33
krizekkk
Na mě to je fakt moc fantastický. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Průvod podivností aneb Kde je puntík | Následující: Šaty z blesků