na vodě jak losy v bubnu

i. z deníku

v rourách tiše syčí pára
loď si mořem cik cak čmárá
vypil kotel tisíc věder
vlna bouří, vlna veder

na vodě jak losy v bubnu
cítím mořskou nemoc, hubnu
a na patře led, kov zvratky
lítost že kdy z lůna matky
vyšla na svět světla záře,

vidím jen znavené tváře
slabě zazní – sem tam – maně
z kolenou vzkaz: kde jsi, Pane?

ii. věnováno mému mistru ztroskotání

lodivod mrtvé flotily
jsme spárem bouří opilí
košová hlídka schoulená
drkotaj kajut kolena

korábek ztěžka nahnutý
zesnulí vzdávaj saluty
poslední zůstal kapitán
moře jak černočerný stan

v útrobách plavidla skříp, vzdych
k pokraji smrti jeden dých