Prolínání» autorka: Venuše |
Na hraně úzkostí
na kůži šupiny
vkládáš mne k bankovkám
pro štěstí, pro lásku
smrtící, hlubiny
tonu v té vanilkové pěně
Ze srdce děkuji,
že mohu ochutnat
skláním se před pánem
věnuji sebe
hořké mé sladkosti
kanou ti po rtech
v hodinách malosti
když v tichém obětí
slyším ta slova
Co je ti?
na kůži šupiny
vkládáš mne k bankovkám
pro štěstí, pro lásku
smrtící, hlubiny
tonu v té vanilkové pěně
Ze srdce děkuji,
že mohu ochutnat
skláním se před pánem
věnuji sebe
hořké mé sladkosti
kanou ti po rtech
v hodinách malosti
když v tichém obětí
slyším ta slova
Co je ti?
Tipů: 14
» 05.12.15
» komentářů: 12
» čteno: 513(17)
» posláno: 0
» nahlásit
» 05.12.2015 - 15:52
Kdo by si nepřál, objímat se tiše
a zmíněnou otázku slyšet...
(Tedy asi nejlepší je zažívat jen tu první část, to znamená aby nebyl důvod k ptaní.)
a zmíněnou otázku slyšet...
(Tedy asi nejlepší je zažívat jen tu první část, to znamená aby nebyl důvod k ptaní.)
» 18.12.2015 - 13:04
Co je ti?
Nic mi není,
jen dumu si,
je láska provinění?
Krásné, žensky intimní. ST
Nic mi není,
jen dumu si,
je láska provinění?
Krásné, žensky intimní. ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Kovářka | Následující: Přimáčkni se...