Devatero úprav

Halí belí
holky ti sdělí
i to, co
o tobě nevěděly.

Skákal pes,
přes oves,
než přepadl přes útes
a nevrátil se mi dodnes.

Holka modrooká,
nesedávej u potoka.
Tvé myšlenkové pochody,
samy shodí tě do vody.

Polámal se mraveneček,
dívce, co má devět teček,
nezbyl na návštěvu čas.
Čekej na ni, zas a zas.

Kočka leze dírou,
pejsek chtěl jít za ní.
Kočka se zlou vírou,
přítele odhání.

Bude zima, bude mráz,
po jehlách se chodí snáz,
než po ledu jít tisíc mil.
Po cestě, jižs mi připravil.

Černé oči jděte spát,
vím, těžké je neplakat.
Čerň - toť barva smuteční,
škoda, že jsme skuteční.

Ovčáci, čtveráci!
Já nemám co na práci.
A nicnedělání bolí,
v mojí osamělé roli.

Já mám koně, vraný koně,
a oči raněné laně,
a také nesplněné sliby.
No co, když se ti to líbí.

Červená modrá fiala,
zase jsem celou noc plakala.
Únik, to krásné zapomnění,
v okvětních lístcích skryto není.

Běží liška k táboru,
ve cvičebním úboru.
Zásoby na zimu se nenosí,
je terčem pomluv i pro kosy.


A pec? Ta mi taky spadla.