dřív než se dá cokoli zahlédnout…
...
» autor: enigman |
vycítil jsem
jakýsi hemživý pohyb
z nitra trouchnivějícího dřeva
jako by se rozplakalo
ale nebyla to pryskyřice
těžko říci zda to byly rostliny
nebo živočichové
rodilo se to
pomalým a přitom tvrdošíjným pohybem
otevíralo prostor
rostlo ke světlu
chvělo se to
a když jsem se zaposlouchal do ticha
splynuly vzdechy všech těch bytostí
v nějakou vzdálenou
cizokrajnou píseň
jakási mučivá blaženost
prostoupila mé tělo
když se někdo dotkl mých ramen
otočil jsem se
pohlédl do tváře Abroachen
a propadal do měkkého
krouživého víru barevných obrazů
spěl jimi dál a dál
pohlcen v míze
která stoupá
z hlubokých kořenů
vzrušení
jaké jsem v životě nepoznal
se hnalo z klína vzhůru
rozkmitávalo nervy
šířilo se
otevíralo průduchy
a ona se propadala se mnou
stále ve stejné vzdálenosti
středem víru
s náručí rozevřenou
a v uších mi zněly tóny
jsem tvá Alfa i Omega
mystická
Alfa i Omega
Alfa i Omega Všeho
jakýsi hemživý pohyb
z nitra trouchnivějícího dřeva
jako by se rozplakalo
ale nebyla to pryskyřice
těžko říci zda to byly rostliny
nebo živočichové
rodilo se to
pomalým a přitom tvrdošíjným pohybem
otevíralo prostor
rostlo ke světlu
chvělo se to
a když jsem se zaposlouchal do ticha
splynuly vzdechy všech těch bytostí
v nějakou vzdálenou
cizokrajnou píseň
jakási mučivá blaženost
prostoupila mé tělo
když se někdo dotkl mých ramen
otočil jsem se
pohlédl do tváře Abroachen
a propadal do měkkého
krouživého víru barevných obrazů
spěl jimi dál a dál
pohlcen v míze
která stoupá
z hlubokých kořenů
vzrušení
jaké jsem v životě nepoznal
se hnalo z klína vzhůru
rozkmitávalo nervy
šířilo se
otevíralo průduchy
a ona se propadala se mnou
stále ve stejné vzdálenosti
středem víru
s náručí rozevřenou
a v uších mi zněly tóny
jsem tvá Alfa i Omega
mystická
Alfa i Omega
Alfa i Omega Všeho
Tipů: 9
» 02.12.15
» komentářů: 5
» čteno: 517(11)
» posláno: 0
» nahlásit
Předchozí: a někde za zdí ladí hudebníci… | Následující: v nexálním bodě...