Učvachtaná symfonie posledního dne podzimu
Letmé vzkazy
» autor: Clay |
Učvachtaná symfonie posledního dne
podzimu
Potuloval jsem se kolem mokřadu.
Opatrně, s fotoaparátem,
snažil se splynout s prostředím,
což se v neforemném gumáku nedělá snadno,
hustě pršelo a měl jsem co dělat,
abych se vůbec mohl dívat do hledáčku,
oči jsem měl plné deště
a nevěděl jestli tak špatně ostřím,
nebo mám z něj rozmazáno.
Ale byl tak jemný a vlahý
a zářilo podzimní slunce,
tráva z orobince odrážela světelné záblesky,
temná voda mokřadu čarovala zelené, okrové a jantarové obrazce,
neodolal jsem.
Vysoké gumovky se mi bořily do ledové vody,
s každým dalším krokem mi v nich začvachtalo,
ale lákalo mě dvé duhových a kropenatých křídel,
párek kachen divokých,
usazený s něžnou elegancí
na zrcadlové hladině.
Pluly tak nějak hladce mimo čas i prostor.
Vím, že až se vrátím domů,
zapálím smolná polena v litinových kamnech
a až se rozvoní světnicí
dám si grog.
podzimu
Potuloval jsem se kolem mokřadu.
Opatrně, s fotoaparátem,
snažil se splynout s prostředím,
což se v neforemném gumáku nedělá snadno,
hustě pršelo a měl jsem co dělat,
abych se vůbec mohl dívat do hledáčku,
oči jsem měl plné deště
a nevěděl jestli tak špatně ostřím,
nebo mám z něj rozmazáno.
Ale byl tak jemný a vlahý
a zářilo podzimní slunce,
tráva z orobince odrážela světelné záblesky,
temná voda mokřadu čarovala zelené, okrové a jantarové obrazce,
neodolal jsem.
Vysoké gumovky se mi bořily do ledové vody,
s každým dalším krokem mi v nich začvachtalo,
ale lákalo mě dvé duhových a kropenatých křídel,
párek kachen divokých,
usazený s něžnou elegancí
na zrcadlové hladině.
Pluly tak nějak hladce mimo čas i prostor.
Vím, že až se vrátím domů,
zapálím smolná polena v litinových kamnech
a až se rozvoní světnicí
dám si grog.
Tipů: 15
» 30.11.15
» komentářů: 8
» čteno: 612(14)
» posláno: 0
» nahlásit
» 30.11.2015 - 19:04
detektor
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Ránem bubeníkovým | Následující: Jen tebe bych zase rád viděl