ČTENÁŘKA.

,,.... vyvěsím bolest prázdnoty
do tmy do ticha


jsem jediná kdo vstříc jí pospíchá
neporazitelnost co dál si vlastní trasou klopýtá


ZACHRAŇ MNĚ
křehkou i nevděčnou
nezranitelnou a netečnou

OPUSŤ MNĚ
rychle a bezděčně
dostaň se do přístavu bezpečně


Zmatené nerozpoznatelné chvíle
dny i celé století

vleklé i vzteklé
jak kouzelníkovo triky leklé

Podzim mne dojímá
vždy koberec z listí si najímá

obnažené stromy lemují lásky oblíbenou trasu
ukazují svoji krásu

Dívám se do sebe
cítím soucit
a to je hanebné

Něco jsem ztratila
ráda bych se pro to vrátila
tím utrpení zkrátila

Ztvárnila se sebestřednost
do bolestného rýmu
obsadila prvenství v týmu

Já v neskromném kostýmu..