sága : stíny na zdech

znova a zas to tu je,
další hry boje a rozbroje,
ty i já máme svoje postoje,
vždyť my oba víme o čem je...

máme vědomí nestále,
stále jen na něco čekáme ...
rači se na nic neptáme ..
i když chceme víc? kecáme

sami sebe se v odraze zrcadel se lekáme
když srdce je tvrdé jak kámen
a každej měsíc sháníš love na nájem
a ještě pořád jsi ten co užívá si, to že je vše při starém

a další pronájem falešných citu
je jen otázka tvého důvtipu
a lidi okolo řvou už prosím stuj
a ty neposloucháš a dal žiješ v tom svojem... fuj

vždyť přece ten život je jenom tvůj!
říkáš si... když večer s frčkou padáš pod stul
přemítajíc natím kde ses to octnul,
a kdy se to stalo že jsi se scvoknul

v ruce pytlík oheň a šluknu
v hlavě jen past že cele jen k hovnu
říkáš já ne! já s tím nikdy nepohnu
už asi nespim až moc dnů...

Morfeus mě tahá do říše snů!!!

...a k čemu bylo

sedět sám a psát jak smyslu zbavený
psát, lhát si... říkat jak pak jsi zkažený
a prej že to bylo ve jménu spasení
či \"pro ženy\" kámo to tvůj život nezmění ..

a tohle zdá se mi...

Pišeš o5 další ozvěny ...
Slova co do tmy dříve jsi vystřelil!
a v nich zase sám sebe jsi pozérsky vyčlenil
když si řekl o sobě že jsi prostě real

že už v tomhle máš svůj skill

říkáš :

\"já kámo.. já už to pochopil
sem dost silný abych to podstoupil
a zase o kousek vis postoupil
na novej cíl

a skončil s moralizováním těch sraček víš
protože mnohdy když ty spíš
moje duše toulá se v noci po ulicích
s dalšími co maj bídu a lesk v očích spěchajících

když si nebyl jako já níž
to co já nemůžeš a nevidíš
ty se za to se nestydíš že to tak necítíš
víš chtěl sem prostě říct

že jsem už o dost blíž...

skončit a nevidět ten hnus a shit
a žit ten život a ne ho promarnit\"

oukey...

tak pod tu zrůdu v sobě popravit
nenech se už znova podplatit
sám víš čas ten nejde zastavit
a když ty nebudeš fit
nebudeš mít práci a byt
auto, ženu, dům a klid
a budeš jen další nadějnej typ
bez kterýho by na tom světě bylo o trochu líp

už mě to nebaví..

tak řekni kolikrát s byl lhářem
žvanil motal a tvářil se vážně
říkával si mi \"chce trochu kázně\"
a nebrat život vážně!
neptat se \"kde to vázne!\"
říkával si \"tak už pochop to ty blázne!!!\"

už nejsi malý dítě,jen pořád se tak chováš
máš pořád velkou hubu,místo činů zbyly slova
a průsery opakují se,pořád zas a znova
a ty jen nechápeš tu podstatu \"žít a nelitovat\"

nechápeš \"kdo jsi?\" možná víš, ale bojíš si to připustit
to co okolo sebe vnímáš,je jako sen, a ty se chceš už probudit
sebeúcta klesá a ty už nemáš se čím probudit
říkáš si tak pust mě ven rveš \"prosím tak pomoz mi pochopit\"

tak
vzdej hold postavám
a dobám kdy jsi vědění postrádal
moudrost, otevřela dveře někam dál
a svuj hrad už nikdy nestav sám

To co ti lidi okolo ocení
proměníš a smutek ve smíření
bez breku a kvílení
a nebudeš zase ten poslední

další divný a pobledlý
s tváří jak posedlý
s kecama že to jsme prostě my
žvanit nesmysly o tom že tahle je poslední

tak please neztrať ponětí !!!

co byl cíl cesty co vymyslel sis
předtím než si psal tenhle dis
všechny ty choré řádky co říkaj znič
ale už je to pryč

bež spát s tech keců v hlavě už nezbylo nic
mír zas vládne !!! love and peace