Rozervaná

V náručí růže
ňadra trním rozpíchaná
co žena zmůže
v bolesti rozervaná
klaním se tobě
za krásy světa
za slunce v každičké době
za lásku, touhu žít
vpleteni v sobě - věříme tobě
za nohy, co chtějí tančit
ne však v hrobě
za spící děti - toužící snít

Proč potom výstřely
proč srdce uvadá
nemůže bít
rozluč se lásko - umírám, nemohu žít

proč tolik obětí
ve jménu koho
vnímám své dojetí
pláču
nevím pro koho
snad pro ně
pro všechny ty
oběti
snad pro ztrátu naděje
snad pro děti

Slyším svůj dech
dech mého muže
A něžná ústa mých maličkých špitají ze sna
maminko...
Děkuji!