Lék

Snad stůňu, ochořela jsem,
jen přežívám, ubývá mi sil,
jsem jen smutným zoufalcem,
snad ty bys mě uzdravil.

Zahnal stíny na mé duši,
utišil nepokoj, zastavil žal,
zaplašil samotu, která mě dusí,
temná mračna rozehnal.

Jediný pohled, jediný dotek,
zklidnil by mysl ztrápenou,
vysušil slzy, odehnal smutek,
vrátil mi radost ztracenou.

Opět bych poznala, co je štěstí,
stala se dívkou, kterou jsem bývala,
rozloučila se s bolestí
a lásku znovu poznala.

Tou myšlenkou se utěšuji,
té naděje se nevzdám,
že ty jsi ten lék co potřebuji
a který tak marně hledám.