Pegas na peróně / Goghovo ucho pod řezníkem

najdu tě, bratře, vzlétnem zas

» autor: Kajuta

Ve stáji seno, psíci, koně
můj Pegas – smutný na peróně
bez sedla, divný, hlavu věší
jak santusáci bez přístřeší

Chomáčem lidí tiše klouže
chodník jak úhoř, semtam louže
klouže to, zem je mazlavina
podzimu ptám se: čí to vina?

Útvary mlhy v divném klku
hodím mu aspoň po jablku
Orloje krájí s vraním křikem
zas várku času pod řezníkem

jak ucho Gogha plné vzruchů
podzim je plný smutných duchů
a loučení je trpký čas
najdu tě, bratře, vzlétnem zas

Tipů: 19

» 09.11.15

» komentářů: 14

» čteno: 688(18)

» posláno: 0

» nahlásit

Ze sbírky: vlákna

Komentáře (14)

» 09.11.2015 - 12:59

Lilith

Silne to smutenkove vypraveni
vsak brzy se vse ve svetle zmeni
voda o chodniky bublinkama pleská
najdou se a vzletnou bratri
zitra bude zas k nadeji bliz než dneska...
Dojalo mne to, moc... ach...
ST+Z

» 09.11.2015 - 13:03

Kajuta

Lilith:
děkuji za veršíky i za navstevu, milé Slunce
ano, o kazdy den bliz

» 09.11.2015 - 13:17

vavaoko

» 09.11.2015 - 14:04

Ringo

Zasloužíš pochvalu, ty náš kluku,
už jen za použití „klku“. 

» 09.11.2015 - 15:03

Kapka

Mně se moooc líbí... ST

» 09.11.2015 - 17:06