tam kdes kabát ztěžklý jinovatkou…

léto se vytratilo
ale les září teplými barvami
s ryzí poetikou
barokního představení
v duhovém spektru
jež vzývá ke koupeli

zrovna mě nic netrápí
leda tu a tam
v levé noze
trochu dna
po bodné ráně
kterou jsem si vysloužil

tažní ptáci odletěli
zůstal jen párek pěnic
co teď žijí v remízku
všechno se mění

u boty přistálo pírko
od havrana z velké dálky
přesto
že mi nic nedlužil

kolem se toulá vzduch
s vůní zoraných polí
a co chvíli mi hrudí proběhne
záchvěv spokojenosti

na pozadí šedých skal
krvácí březová kleč
tuhle kvete modrý zvonek
támhle se z vřesu vznesl sršeň
kolébá se a bzučí si
tichou písničku

když se cosi přihodilo
dýchl závan větru
a rozvlnil spící mlhu

přicházela pokojně
nápadně bledá
drobnou hlávku
s vlasy řeholnice
obočí dvě hádanky
čelo zadumané

údery do rytmu
kusem neopracovaného kmínku
utváří existenci
vnitřních monologů
z křišťálového vzduchu
pro myšlenky laskavé

zdá se že je potřebujete
ale ony nemohou
být potřebované
jinak vás zklamou
jsou to totiž drobné
lidské předměty
které se nabízejí
divokému povětří

není důležité
jestli něco dokážou
ale čím jiným
můžeme obohatit vítr
než to co je v nás
nejmenší a nejhezčí