Drobnůstky (z komentářů) II.

Ať se tvá slova
zahalí do měkkého hávu,
jako když jemně mrholí
a drobné kapky,
co čistí vzduch
padají i na mou hlavu
*
Někdy zavřu oči
a to „možná“
si na plné pecky představím.
Někdy jen odevzdaně
k nebi šeptnu „Děkuji“
*
A co když ona čekala
zase na jiném podobně
osamělém místě a
taky si říkala - "Nepřišel"
"Nejspíš už ani nepřijde."
"Má mi být kvůli tomu
do konce mého života zle?"
*
Lidi lze najít pokud vím i v pustinách
a jít svou cestou je podle mne lepší
než kopírovat jiné.
Tož přeji ať v tom děsu
najdeš naději
a sílu sebe sama.
V září jiných je někdy těžké
objevit vlastní světlo.
*
Hledej slunce v sobě.
v téhle krušné době.
aspoň malý plamínek.
Každý má
v sobě pramínek
-
pij po doušcích
a pomalu