V mozaice
2012
» autor: panK. |
V ten den mi umřela máma a
já slyšel její hlas
v korunách stromů.
Ve větru.
V šumění zlátnoucího listí
bílých bříz.
Věděl jsem, že se loučí a
díval jsem se na modré nebe.
Do paprsků slunce,
než jsem v mozaice slz
spatřil pár střípků obrazů
z dětství.
Cinkot nádobí
po nedělním obědě.
Vůni kávy a
modrou květovanou zástěru.
Smála se.
Na mě.
Za slzami cítím lásku.
Je stále se mnou.
já slyšel její hlas
v korunách stromů.
Ve větru.
V šumění zlátnoucího listí
bílých bříz.
Věděl jsem, že se loučí a
díval jsem se na modré nebe.
Do paprsků slunce,
než jsem v mozaice slz
spatřil pár střípků obrazů
z dětství.
Cinkot nádobí
po nedělním obědě.
Vůni kávy a
modrou květovanou zástěru.
Smála se.
Na mě.
Za slzami cítím lásku.
Je stále se mnou.
Tipů: 7
» 02.11.15
» komentářů: 3
» čteno: 496(9)
» posláno: 0
» nahlásit
Předchozí: Když hraješ na piano | Následující: Tanec nad střechami domů