Píseň trávy

Naslouchám hudbě trávy, snad předvídám déšť
ve stínu stébel sunou se mé nohy
v měkkosti půdy chladivé

zvolna vlním boky, ruce - hadi pohádkoví
otevřené tlamičky, mrštné jazýčky
spolu svůj jed ochutnají

a prsa napínají se jak hřích
jsem nahá, krásně zvrhlá, tančící po louce tich
svůdně rudé vlčí máky v dlani

v křehkém srdci výkřik citu, hebkou kůži ponechávám větru
svou nahost miluji a cudně tobě věnuji
vdech stesku štípe do očí

první kapka po tváří stéká a chladí
ne, to slza opravdu není, jen dešťové pohlazení
než zatočím se jak housenka do trávy

prší, stonky i květy se chvějí, kapkami pláčou po stéblech
chladná voda laská mne po stehnech
usínám, mám deštivý sen

to tvé ruce mne v kapkách hladí a rozvírají
hadí jazyk se v tvůj horký mění
viditelná touha proniká v mé nitro dosud neodkryté

naslouchám symfonii trávy v dešti
opadané vlčí máky v hrsti
kapky vlasy chladí
nejsem tady

jsem jen vize svinutá do housenky
rozviň si mne


.