Rozpoutaná..
Zní téměř dojemně/ otázka chcete mě?
Vyhaslé oči němá tvář/ zábleskem není svatozář...
» autor: Mario de Janeiro |
Dušičky za dveřmi
hřbitovy kvetou
letím si nad svou siluetou
sluníčko hřeje do zátylku
pohled se mění každou chvilku
barevné ohňostroje listnáčů
s nahnědlešedou oranicí
zakroužím táhle nad dálnicí
se zelenými korálky
šňůra se táhne do dálky
v lesích i lukách zvěř se plaší
koukám a vidím jsou to naši
spojenci jedou do války...
hřbitovy kvetou
letím si nad svou siluetou
sluníčko hřeje do zátylku
pohled se mění každou chvilku
barevné ohňostroje listnáčů
s nahnědlešedou oranicí
zakroužím táhle nad dálnicí
se zelenými korálky
šňůra se táhne do dálky
v lesích i lukách zvěř se plaší
koukám a vidím jsou to naši
spojenci jedou do války...
Tipů: 11
» 25.10.15
» komentářů: 5
» čteno: 485(11)
» posláno: 2
» nahlásit
» 25.10.2015 - 19:03
Možná se téměř rozpláču,
do války naši jedou?
Barevné ohňostroje listnáčů
v tvé básni ale vedou - ST
do války naši jedou?
Barevné ohňostroje listnáčů
v tvé básni ale vedou - ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Barevná paleta... | Následující: VYZNÁNÍ...telce české