Než přijdeš ty…

Mé kroky ulicí pustou jdou
podpatky klapou samotou
lodičky černé
svou špičatostí rozráží tmu

jdu ze společnosti podivné
domů do tepla komůrky své
sprcha v kapkách cinkavé melodie
hladí a laská tělo moje
tak opuštěné
je bez tebe

hladím se
laskám své roztoužení
zůstaň nejen v mém snění
jsem tak nedočkavá
než sen se zas ve skutečnost změní
touha je předlouhou slokou vášnivé básně
jemnými doteky svých prstů
rozevírám bájný květ
ony hledají poklad
tu perlu zrozenou k příjemným hrám
královnu všech vzruchů…
mízu nechám proudit
vonět
šperkovat své vzrušení
zdobit své představy
než přijdeš ty

v tichém vzdychání
hladím se po těle
v ňadrech pnutí
v objetí vody a mydlinek
ráda se mám a ráda se hýčkám
touhou omámená tak šíleně se těším
na doteky tvého těla
prstů, rtů i tvého mužství, ach
až rozplynu se s tebou v rozkoši…
chci, chci, chci tvé hříchy
tolik, tolik chybíš mi…

můj stydlivý výkřik snad k tobě doletí
miluji, ach tolik miluji tvé objetí
miluji totiž celou tvou duši
jsi tak jedinečný…


.