koberce tlusté chodbou mdlou

V bílé kašně listy jak loďky shnilé
věže známku omámené
srdce z kovu temné sídlo má
svou tajemností upoutá
nekonečné pyšné schody
kdopak asi po nich chodí
duchové snad?
chodbami hustých koberců
v lese schován snad upíří hrad…

Nádherná scenerie… takové jsou mi blízké, díky za zážitek, ze kterého příjemně mrazí… :-)
ST+Z

PS: Aj nová sbírka se zrodila... ;-)

Lilith: Děkuju za improvizaci, paní ze Skleněného vrchu. Někdo se prochází po chodbách, někdo po lese a někdo po hvězdách. .)
p.s. tvému bystrému oku nic neujde .) Vždyť historie je tajemná kráska, která skrývá mnoho pozoruhodného. :)

Kajuta: A všechno to procházení, ať už kdekoliv, má svá skrytá kouzla, když je dokážeme najít, vnímat a užít si je naplno ;-) Není zač, šikulo :-)
Podpis: Lil Bystré oko :-))

ST

vavaoko: díky za návštěvu

souhlas ST

libour: díky za zastavení

Doslova z ní zavání plíseň a začernalé gobelíny. :O) ST

No a je to. Krásné. Srdce pěkně rytmicky pumpuje obraznou krev. Jen jednou malinko zaváhá (v posledním verši).
ST

František: a já ti autore děkuju za hození okem. .)

Guanti Rosi: děkuju za besedu. :)

NÁDHERNÝ! Krásně popsaná atmosféra, a ten závěr mě doSTal.

Moc hezká s nádechem tajuplnosti...
ST

Přiznání říci se mi chce,
že mám rád tlusté koberce,
nechám svou zpověď ale být,
tebe by mohla vyděsit. 

Pěkně to plyne. ST

ST

pro mě - lesy..
ST.

zašustěná listy :)) to se mi líbí..

Hezké..

nádherné

ST...:-)

díky všem .)

Moc se mi líbí, ST.