Vzpomínky na dětství

Myslela jsem,
že bys nikdy nedovolil,
abych si čichla k desce stolu
s jejími prsty
propletenými ve vlasech.

Myslela jsem,
že bys nikdy nedovolil,
aby mě v lihovém opojení noci
hladila zaťatou pěstí po hlavě.

Říkal jsi,
že to nechceš,
ale sám jsi to odsouhlasil
dobrovolnou proměnou v prach.

Stalo se.
Nesmazáno.
Odpouštím, ale
nejsem ještěrka.
To, co se utrhlo,
prostě nedoroste.