Smolný hráč

Proč se mi líbí smolný hráč,
co na něm sakra vidím?
On zhasíná jak vypínač
mně rozum, až se stydím.

Je gaunerem už od pohledu
a já z něj do mdlob padám,
čím vábí mě, říct nedovedu,
směju se dobrým radám.

On hraje vabank, sází všecko
(S ním nemáš šanci. Ani kliku.)
a pak to bere přes Německo
vstříc širým vodám Atlantiku.

Nám se pak směje z druhé strany,
troufalý je až běda,
sám sebe aby neporanil,
toho se drží kréda.

Že není mužem do života,
všem nad slunce je jasné,
mně že se z něho hlava motá,
to každý jenom žasne.