Každé ráno» autorka: Floe |
Stojím tady, tiše dýchám,
vítr řeže do tváří.
Dívám se na kolemjdoucí
- nikdo se tu nesnaží
pousmát se, zvednout oči
z rozbitého dláždění.
Proč mě tohle ranní město
k slzám stesku dohání?
Číslo devět, cizí lokty,
signál dveří utichá.
Nikomu tu nedochází,
kam to všechno pospíchá..
vítr řeže do tváří.
Dívám se na kolemjdoucí
- nikdo se tu nesnaží
pousmát se, zvednout oči
z rozbitého dláždění.
Proč mě tohle ranní město
k slzám stesku dohání?
Číslo devět, cizí lokty,
signál dveří utichá.
Nikomu tu nedochází,
kam to všechno pospíchá..
Tipů: 11
» 02.10.15
» komentářů: 8
» čteno: 596(14)
» posláno: 0
» nahlásit
» 01.06.2016 - 19:38
Adramelech
Báseň je pěkná, ale patrně jsi chtěla říci "k slzám stesku dohání", ne?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Sklenka vína | Následující: Neděle