sestřička naděje ukotvená za krkem a přenášená přes oceán

naším člunem je víra v dosažený břeh

» autor: Kajuta

Nelítostná stvůra běsnícího oceánu.
Burácení, rachot, hrom
Lítice klejí celou noc a snad se ztiší k ránu
Zas vlna zdvih a zlom.

Malá sestřička naděje ukotvená za krkem
cucá si palec a je jedno potáhnutí od moldánků daleko
Bude to dobré, psssst

naším člunem je víra v dosažený břeh
a světlo do ledových rukou

Zkratované reflektory blesků se klikatí nad divoce rozhoupanou tkaninou hladiny
rozstřílenou ohni Eliášovými

Rozmazaná čára k cíli
ještě chvíli, ještě chvíli

ne, nejsi břemeno
síla odhodlání dodává za oba

světlo – rozhozené jak vlasy nám dosahuje k špičkám prstů
po vláknech, sestřičko

linoleum vln se přestává klikatit

Tipů: 14

» 30.09.15

» komentářů: 10

» čteno: 578(17)

» posláno: 0

» nahlásit

Ze sbírky: vlákna

Komentáře (10)

» 30.09.2015 - 09:22

detektor

Všechno v tom vidím....cestu, odhodlání, útrapy i naději...4xST, jo ono to vlastně nejde, ale vždyť je to jedno....:-))

» 30.09.2015 - 09:37

Lilith

Čtu mezi řádky a za a nad a pod řádky… ;-) na první pohled zvláštní vize, na druhý pohled hloubka sdělení, snad jsem našla, co skryté bylo, myšlenky se v hlavě honí a břeh se blíží, s nadějí, bez ztroskotání… rozvlněná vize se zklidnila, cíl se zaostřil a bárka pluje dál… :-)

úchvatné dílko!!!
ST jak blesky + Z

» 30.09.2015 - 10:50

vavaoko

» 30.09.2015 - 12:28

František

Pěkně plastické.
ST

» 30.09.2015 - 13:25

Kapka

ST
https://www.facebook.com/eventinglb/videos/483485318469537/

» 30.09.2015 - 16:43

krizekkk

Já přestanu psát ty mý blbosti. :( ST

» 30.09.2015 - 19:36