Rakovina noci» autor: panK. |
a když zavřu oči
znovu se ocitnu v úzké ulici
dav lidí mě strká dál a
nelze jít zpět
páry hladových očí
tváře pokřivené hněvem a
samotou duše
lidé okolo dál únavou padají a
ostatní po nich šlapou
dav kráčí dál a páchne močí, krví
v noci obličeje zešednou
ráno nepřijde
schoulený na zemi skrývám tvář
před botami
občas se za mraky rozzáří hvězdy
ty jediné snad mají smysl
znovu se ocitnu v úzké ulici
dav lidí mě strká dál a
nelze jít zpět
páry hladových očí
tváře pokřivené hněvem a
samotou duše
lidé okolo dál únavou padají a
ostatní po nich šlapou
dav kráčí dál a páchne močí, krví
v noci obličeje zešednou
ráno nepřijde
schoulený na zemi skrývám tvář
před botami
občas se za mraky rozzáří hvězdy
ty jediné snad mají smysl
Tipů: 16
» 21.09.15
» komentářů: 10
» čteno: 724(24)
» posláno: 0
» nahlásit
» 22.09.2015 - 16:27
krizekkk
Jo, depka jako Brno. ;-)
» 30.09.2015 - 00:03
A když metaSTázy prorostou nocí, v těch tvářích vídám sama sebe...v záři těch tichých hvězd. Smutná, ale krásně napsaná.
» 09.10.2015 - 19:40
J.F.Julián
moc se mi líbí
St
St
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: 33 | Následující: Zbylo jen jméno