Všechno vyteče ven

víš, nemůžeš mě zachránit,
jsem jak džbán s prasklým dnem,
je jedno, jak moc ho naplníš
všechno vyteče ven

jsou noci, co mi drtí hruď
noci vzdálené a chladné
kdy cítím pach železa a slyším
mříž, která na mě padne

nikde není dost blízko
a není kam se schovat
všechno kolem mě křičí
zase a zas a znova

víš, nemůžeš mě zachránit
jsem jak džbán s prasklým dnem
je jedno, jak moc ho naplníš
všechno
vyteče
ven