Stolečku, prostři se!» autorka: echinacea |
Tak stolečku, prostři se,
říkal když jsme spolu žili,
snad pro plezír, pro kratochvíli
v tomto malém městyse
I dny štěstí pominou
bouchly už za tebou dveře,
šípků nevyrostly keře
asi nejsem princeznou
Možná jiní příjdou páni
teď prý ti to není vhod
z barů slýchám, od hospod,
upadáš, až skončíš v báni
Jak z trůnu sesazený král
s ostrahou v kamenné věži,
vzpomeneš si, možná stěží
stoleček kdo prostíral
říkal když jsme spolu žili,
snad pro plezír, pro kratochvíli
v tomto malém městyse
I dny štěstí pominou
bouchly už za tebou dveře,
šípků nevyrostly keře
asi nejsem princeznou
Možná jiní příjdou páni
teď prý ti to není vhod
z barů slýchám, od hospod,
upadáš, až skončíš v báni
Jak z trůnu sesazený král
s ostrahou v kamenné věži,
vzpomeneš si, možná stěží
stoleček kdo prostíral
Tipů: 13
» 11.09.15
» komentářů: 12
» čteno: 563(17)
» posláno: 0
» nahlásit
» 11.09.2015 - 17:18
krizekkk
ST
» 11.09.2015 - 20:11
Lidé sedí u svých stolů,
život houpá – výš, pak dolů,
talířů se mění počty,
v hlavách víří: ale proč ty?...
život houpá – výš, pak dolů,
talířů se mění počty,
v hlavách víří: ale proč ty?...
» 13.09.2015 - 13:44
Líbí se mi, jak je odvěké ženské téma (opustil mne) obohaceno protitématem, které nakonec, netradičně, dává autorce pocit převahy.
» 14.09.2015 - 15:24
František:
To jsi teda vystihl přesně, pocit převahy. Sama jsem to tak nenazývala, ale je to přesně ono.
To jsi teda vystihl přesně, pocit převahy. Sama jsem to tak nenazývala, ale je to přesně ono.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.