Marnost času v černém peří

» autorka: Lilith

Svícen na okně
v něm poslední svíce
rozteklá
žárem slunce vkrádajícího se
skrz špinavé sklo
záclona osamělá opuštěná nepraná
visící zvadle a urvale na posledních žabkách
radiátor oblečený v kabátě prachu
místnost ponořená do obav a strachu
ze ztracené budoucnosti
nikdo ji nechce, neobývá, je osamělá v domě
celý dům vzdychá samotou
zcela opuštěný
zpráchnivělý
tak sám

zbyly jen slzy sloupané omítky

o půdní trámy zoufale havran tluče odřenými křídly
dokud vysílením nepadne k zemi

lidé, děti, láska rodiny odešla
jen vosa uvězněná mezi skly bojuje
o poslední vteřiny

zbytečného času

.

https://www.youtube.com/watch?v=Pd2KM3qjcKk

.

Tipů: 8

» 06.09.15

» komentářů: 12

» čteno: 686(16)

» posláno: 0

» nahlásit

Ze sbírky: Konce v začátcích

Komentáře (12)

» 06.09.2015 - 11:47

Kajuta

Je to smutný a strašně silný
až mě z toho píchlo u srdce...jak je to zakončený
Slzy sloupané omítky a radiátor oblečený do kabátu prachu... i přes ten zakořeněný smutek musím říct: huSTý!! Kam chodíš na ty klipy nevím, ale rosteš s každou básní, i když tohle není jen tak ledajaká báseň, ale výpověď - zdánlivě klidná, v hlubině vřící...

chce to odhrnout záclony a pustit světlo...

ST a Z...

» 06.09.2015 - 11:50

Lilith

Kajuta: Děkuju moc, máš pravdu, ty mi rozumíš... ano, je potřeba dostatek světla, slunce, radosti, bezpečí...

» 06.09.2015 - 21:03

detektor

Krása...ST

» 06.09.2015 - 21:30

Lilith

detektor: Děkuji moc :-)

» 07.09.2015 - 00:21

Ringo

Chceš slyšet mínění Luboška?
Perfektně popsaná atmoška.