Bezstěnnost s douškem tmy

Stěny
vysvětlím si je ve své vnitřní krajině
tiše popíjím tmu
a nerozumím těm stěnám
jsou čtyři nebo je jich šest?

Vědomí převracím jak hrací kostku
bez teček
jsou opadané jak smetí v koutě zaváté
odstrkávám od své duše dumavé závratě
v závitu rozkrouženém
chytám svoji hlavu
popínavou
sápající se k myšlenkovým plodům

i srdce se již vyslovilo
vyvráceně obráceně bilo
vyválené v rozkoši
že příští den nenalezne stěn
že kostka se rozloží
vzkvete v divnou zem
s povrchem měkce rudým
řekami krve klikatící v ornamentech výbojů
proudem čerstvé energie odnikud
snad v příboji snů…

a tak si vysvětlím, proč nejsou stěny v mé nitrokrajině
nu proto
by na se na mne nezřítily.

Poslední doušek tmy…

Vítejte paprskové, račte vstoupit…
nový den a nový svět již neslyšně řve!


:-)



.

https://www.youtube.com/watch?v=biZpPNzt3II

.