Říkám"Slunci tvá náruč hřeje"

Říkám: "Slunci tvá náruč hřeje"
a mráz v tom tichu roztaje
já potkávám jen zlobu,rudou zášť
postavu z oblaku co nechala tu plášť

A kdekdo vyhlížel v dešti
to gesto neviděl asi svět
a ruce dávají se do pěstí
jen nelze to vzít zpět

Jen na křídlech něha zraje
a kde slovo,co věčně taje
to je naděje co znova
potkává se,a po částech odkapává

Vítám"a vím že žiji
bloudím ve známém kraji
tak zle je,Tak zle je
Říkám "Slunci tvá náruč hřeje"