Rozhovor s králem - 2.část
(výňatek z díla)
» autor: blue |
1. část na..
http://www.libres.cz/dilo/130317-rozhovor-s-kralem/
..
a co máš ty Johanko?
Mám sen..
s láskou..
.
s životem jsi se dávno smířila, odešel, ztratila ses, zaprodala..
ne zaprodala!
Jsi snad jen posel, beránek.. nebo tažný kůň.. co má oddřít svou práci.. a pak odejít?
Nedohlížíš konců pane..
možná, jsem totiž jen člověk..
.
jen člověk co dýchá
co probodl srdce
co to své chrání
člověk co má špinavé ruce
a kterému nad hlavou slunce září
člověk plující na lodi
člověk milující
člověk dávající
i beroucí
všechny květy
co rozvoní se
všechyn listy co strom ponese
a plody z něj budeš jíst..
všechno pak vítr zase odnese
a v zemi to zemře
tam bude hnít
všechna slova
tištěná a psaná
i tvoje vyslovená
na všech listech
vonící a chutnající
podrobí vítr soudu
oheň trest vykoná
v popel se obrátí
srdce žádné ni potěší
cestu nikomu neukáže
jména zanese prach
proč tedy ješt žít?
Můj pane
proč v mlhách bloudit
a třást se zimou
a nechat se bičovat?
Proč stromy pozorovat růst
a květy se zdobit
proč deti rodit
proč bohům se klanět
a ženy milovat
staré v úctě mít
a chtít si na světě místo vydobít
proč pane?
Pro vzduch
pro plné plíce vzduchu
pro otevření očí
pro sny
pro vodu tekoucí v řece
.
králi tys ztracen v boji, bez jediného vojáka
tlučeš na bránu
jako já.. tluču na srdce
jako on, položí ruku na tvé rameno..
potom sním i procitnu
potom budu sebou i vším
tebou i krajinou
stromem i zvířetem
sám ze sebe budu žít
sám se přivedu k prameni
sám sobě košili sundám
sám si naberu vodu
a sám se jí pomažu
tak jest
budiž ti odpuštěno
sám jsi svého chleba obilí
sám jsi je sbíral
vytloukal
i rozemlel
sám jsi nakutal rudy
sám jsi ji roztavil
a meč vykoval
a ten teď máš u pasu
..
http://www.libres.cz/dilo/130317-rozhovor-s-kralem/
..
a co máš ty Johanko?
Mám sen..
s láskou..
.
s životem jsi se dávno smířila, odešel, ztratila ses, zaprodala..
ne zaprodala!
Jsi snad jen posel, beránek.. nebo tažný kůň.. co má oddřít svou práci.. a pak odejít?
Nedohlížíš konců pane..
možná, jsem totiž jen člověk..
.
jen člověk co dýchá
co probodl srdce
co to své chrání
člověk co má špinavé ruce
a kterému nad hlavou slunce září
člověk plující na lodi
člověk milující
člověk dávající
i beroucí
všechny květy
co rozvoní se
všechyn listy co strom ponese
a plody z něj budeš jíst..
všechno pak vítr zase odnese
a v zemi to zemře
tam bude hnít
všechna slova
tištěná a psaná
i tvoje vyslovená
na všech listech
vonící a chutnající
podrobí vítr soudu
oheň trest vykoná
v popel se obrátí
srdce žádné ni potěší
cestu nikomu neukáže
jména zanese prach
proč tedy ješt žít?
Můj pane
proč v mlhách bloudit
a třást se zimou
a nechat se bičovat?
Proč stromy pozorovat růst
a květy se zdobit
proč deti rodit
proč bohům se klanět
a ženy milovat
staré v úctě mít
a chtít si na světě místo vydobít
proč pane?
Pro vzduch
pro plné plíce vzduchu
pro otevření očí
pro sny
pro vodu tekoucí v řece
.
králi tys ztracen v boji, bez jediného vojáka
tlučeš na bránu
jako já.. tluču na srdce
jako on, položí ruku na tvé rameno..
potom sním i procitnu
potom budu sebou i vším
tebou i krajinou
stromem i zvířetem
sám ze sebe budu žít
sám se přivedu k prameni
sám sobě košili sundám
sám si naberu vodu
a sám se jí pomažu
tak jest
budiž ti odpuštěno
sám jsi svého chleba obilí
sám jsi je sbíral
vytloukal
i rozemlel
sám jsi nakutal rudy
sám jsi ji roztavil
a meč vykoval
a ten teď máš u pasu
..
Tipů: 4
» 24.08.15
» komentářů: 2
» čteno: 472(6)
» posláno: 1
» nahlásit
Předchozí: Z motýlí výšky | Následující: Už všichni spí