V hlubinných představách
https://www.youtube.com/watch?v=lc309J5FGfs
» autorka: Lilith |
Proplouvám oceánem hlubinami mlčení
tělo lehce vlnivé v mihotavém světle vody
v dáli strašidelné tvary zřím
utopené město z kvádrů kamenných, ruiny dávné slávy
uprostřed jak král trůní lodní chrám
v korálovém šatu s rozvlněným závojem rybkoroje
paluba se vzpomínkou dávných stromů rozpadlostí spí
snad má i sny lodních stavitelů
ozdobou kulatá okénka kajut
hravé to bludiště svítících
nádherně podivných tělíček veselých potvůrek
zbloudilých z fantasy, pohádek a příběhů
už po staletí lodní boky v sevření proudů vězněny
ve svém břiše rozpadlé bedny, v nich cihly ze zlata
zlatem sytá loď jak tichý pozorovatel divadla podmořského života.
Co kdyby jednou trosky ve zpětném chodu času
samy sebe posbíraly, znovu se v město poskládaly
loď na hladinu by se vznesla a dovezla náklad do přístavu…
vodní vězení pak ustoupilo, město slávu obnovilo, pyšně povstalo
navrácené své době v parádnosti znovuzrozené…
Ploutve ztrácím, náhle vzlétám, uchvácena tou představou
křídly zatřepotám, svůj/nový svět vytvářet začínám
a milé nádherně svítící duše pozvu dál
potvůrky veselé
by probudily město z kamene
.
tělo lehce vlnivé v mihotavém světle vody
v dáli strašidelné tvary zřím
utopené město z kvádrů kamenných, ruiny dávné slávy
uprostřed jak král trůní lodní chrám
v korálovém šatu s rozvlněným závojem rybkoroje
paluba se vzpomínkou dávných stromů rozpadlostí spí
snad má i sny lodních stavitelů
ozdobou kulatá okénka kajut
hravé to bludiště svítících
nádherně podivných tělíček veselých potvůrek
zbloudilých z fantasy, pohádek a příběhů
už po staletí lodní boky v sevření proudů vězněny
ve svém břiše rozpadlé bedny, v nich cihly ze zlata
zlatem sytá loď jak tichý pozorovatel divadla podmořského života.
Co kdyby jednou trosky ve zpětném chodu času
samy sebe posbíraly, znovu se v město poskládaly
loď na hladinu by se vznesla a dovezla náklad do přístavu…
vodní vězení pak ustoupilo, město slávu obnovilo, pyšně povstalo
navrácené své době v parádnosti znovuzrozené…
Ploutve ztrácím, náhle vzlétám, uchvácena tou představou
křídly zatřepotám, svůj/nový svět vytvářet začínám
a milé nádherně svítící duše pozvu dál
potvůrky veselé
by probudily město z kamene
.
Tipů: 12
» 08.08.15
» komentářů: 12
» čteno: 725(13)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Hostina vizí
» 08.08.2015 - 11:32
Krásný doprovod písně, kam ty na ně chodíš?
Stejně tak na tu šokující obrazotvornost a fantazii
Jemňoučký, vychutnávám si to a huba mi zůstala někde otevřená viset.
Slyším tam melodii a přece tam nejsou (není jich ani zapotřebí) rýmy. :)
Máš velký cit pro slovo a pro vyprávění. :)
ST a Z,
Spokojeně naslouchám a užívám si to. :)
Stejně tak na tu šokující obrazotvornost a fantazii
Jemňoučký, vychutnávám si to a huba mi zůstala někde otevřená viset.
Slyším tam melodii a přece tam nejsou (není jich ani zapotřebí) rýmy. :)
Máš velký cit pro slovo a pro vyprávění. :)
ST a Z,
Spokojeně naslouchám a užívám si to. :)
» 08.08.2015 - 11:38
Kajuta: Jůů, veliké díky za moc milý komentík, hudba si ke mně cestu najde sama... ;-) a trocha hlubinného chladu v horku je báječně povzbuzující.. :-)
Rýmy nerýmy, jak myšlenky přichází, tak jsou na modru i v modrém světě oceánu... ;-)
Jsem moc ráda, že si užíváš... mám radooooooost! :-)
Rýmy nerýmy, jak myšlenky přichází, tak jsou na modru i v modrém světě oceánu... ;-)
Jsem moc ráda, že si užíváš... mám radooooooost! :-)
» 08.08.2015 - 17:13
Tvoje dnešní verše měly mimořádnou hloubku, ty potvůrko jedna básnická. ;-)
» 08.08.2015 - 21:26
ST :-) po tomto dílu se mi ani moc fantazie nemusela zapínat jak jsi to barevně popsala
» 09.08.2015 - 09:10
krizekkk
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Palice Vím | Následující: Lil v bambulích